Rohatec je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 5 km severovýchodně od Hodonína. V roce 2010 zde žilo 3 559 obyvatel.
Historie obce sahá hluboko do minulosti. Podnětem k osídlení bylo zřejmě obchodní spojení Moravy s horními Uhry o čemž svědčí místo kde se od pradávna nacházel přívoz „pas rohatecký“ vedoucí na slovenský břeh řeky Moravy v místech kde dnes tvoří řeka státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. V minulosti byl také místem s častými vpády z Uher, místem krvavých bojů o Rohatec a vstup na Moravu. Tudy vedla i důležitá obchodní cesta z tehdejších Uher (Slovensko) i od Strážnice přes most, který zde stával.
První doložený záznam o obci pochází z druhé poloviny 13. století kdy je uveden na listině krále Přemysla Otakara II z roku 1270 mezi svědky „Tvrdek z Rohatce“ psáno (Twrthe de Rohaz) majitel vsi Rohatec, kterou dostal jako výsluhu již dříve. Osídlení se však datuje do dob říše velkomoravské o čemž svědčí několik míst s historickými nálezy v obci. Dřívější severní rameno dnešní řeky Moravy zvané Tečelec tvořilo v minulosti četné meandry s pískovými výspy. Asi po roce 1030 byla na jedné u Rohatce postavena tvrz. Přirozená výspa, r o h a t á dala místu i tvrzi kmenotvornou příponou –atý (rohatý) jméno Rohat-ec, ROHATEC. Na starých písemných pramenech a vojenských mapách je uváděn název Rohaz, nebo německý Rohatez. Výspa, vyvýšené místo s tvrzí obtékalo rameno řeky a tvrz, která zde vznikla byla součástí obranných hradišť od soutoku Moravy a Dyje po Spytihněv, které budoval kníže Břetislav na důležitých přechodech řeky proti vpádům z Uher. Od tvrze směrem severním se Rohatec dále rozvíjel. Podle starých záznamů měl Rohatec již v roce 1270 kostel, stával nad tvrzí. Od druhé poloviny 13. století byl farní. Během několika století byl několikrát vypálen. Fara byla od 16. století v době pobělohorské luterská. Kolem kostela byl rovněž hřbitov, zrušený v 19. století. Se zbytků starého kostela zůstal presbytář ze kterého je zřízena kaple naproti dnešní fary v ulici Slovácká. Podle středověkých záznamů se místní obyvatelé zabývali rybolovem a lovem raků, později i zemědělstvím.
